Cesty

Jako jezdec z apokalypsy,
Jedu svým srdcem a svými pocity.
Jsi tu všude a nikde.
Jsi světlem i tmou, vrytých v city.

- je slyšet jen klapot kopyt -

Pořád tě mám na očích,
Ale nevidím tě.
Jsi tak blízko i daleko.
Nejsem už malé dítě.

- tak si se mnou sakra nehraj –

Můžu tě obejmout,
Ale nesmím se přitulit.
Můžu mít mnoho,
A zároveň nic.

- jako máchnout rukama do vzduchu -

Třeba vystoupíš z nicoty,
Rozsvítíš mi svět,
Nebudou mi ustupovat tvoje boty,
A jak budu chtít budu tě vidět hned.
Objímat tě budu celou noc,
A budeš mi pořád nablízku.
A nic neuděláš, ale i tím mi dáš až moc.

- jenže slůvko třeba, na tom nic nezmění -