Letci

Proč odcházíš ze světa pryč,
proč připadáš mi jako kýč ?
V rakvi ležíš bez pohybu těla,
nemyslím, že si to tak chtěla.
Slzy mi padají na tvá líčka,
marně doufám, že pohnou se ti víčka.

Tvá tvář je bez výrazu,
tělo jak sešité po nárazu.
Spolu s tebou zemřelo naše dítě,
nevyzpytatelné jsou osudu nitě.

Dva životy v jedné rakvi,
v jednom těle,
už nebudu se cítit skvěle.

Už nevstoupím podruhé
do stejného proudu,
s prášky se vydávám,
k božímu soudu.