Plná slz

Proč si vážit života, když ho stejně zhatím?
Proč pokoušet lásku, když ji stejně ztratím?
Ty dvě smutné myšlenky, co plní mou mysl,
ať hledám jak hledám, nic už nemá smysl.
Proč musím se chovat pořád tak hloupě?
A s upřímnými slovy zacházet tak skoupě?
Žárlím, a myslím, že spolu budem navždy,
ale žárlivým slovem se dopouštím vraždy.
A pak prosím, prosím o nekonečně odpuštění,
jenže je možné, že v jejím srdci pro mne už místa není...