Ve snu

Ve snu objevovat touhy skrytý,
zakusit hořkost rána tichého,
celý být černým sklem pokrytý,
že nemůžu vidět skrze něho.

Dovnitř, do sebe, něco moc špatnýho tam je,
ve mně!

Cítím to, cítím se jinak, nevím co to je,
vidím to, slyším ten hlas, kdo to je?

Co se to se mnou děje?

Tohle už dávno nejsem já,
sám sebe se ptám:
"Tak, kde je naděje tvá?"
odpoveď neznám.

"Tolik prázdným jsi se stal!
Kam jsi všechno dobrý ze sebe dal?"

Teď jsem konečně tou...
troskou.
Nadějí zapomenutou...
chybou.

_____________________
dodatek:

pořád cítím...
nechápu, jak to víš..