pro M

Smutno je mi po Tobě..,často vzpomínám..
chybí mi to Tvoje...Mám Tě rád...
Kdyby tak šel vrátit čas..,všechno by bylo jiný..
tak tu sedím a říkám si..proč je ten život tak divný..
Proč mi bere lidi,které mám ráda...
proč mi furt ukazuje záda...
Znamenal jsi pro mě strašně moc..
a ted se ptám jen sama sebe proč...??

Proč jsem Tě nechala odejít..bez rozloučení...,
bez pohlazení...,bez obejmutí...
Co bych za to teď dala...
Schovaná v ulitě..doufajíc,že nemoc překonáš..
Bála jsem se ,že uvidíš jak moc mě to bolí...
a to já nerada..však víš....
Chránila jsem sama sebe před bolestí...
ale Tvoji bolest jsem zmírnit nedokázala...
Chtěli jsme oba..být spolu..,ale strach byl větší...
Strach vidět se a vědět,že je to možná naposledy co se vidíme??Co bychom teď za to dali.....
A tak nezbývá než doufat,že jednou.,jednou se snad konečně potkáme...Jen už to nebude na tomto světě...