oblehávám sám sebe

Žiji jen díky lžím
Sám sebe jimi obelhávám
Že bude ráno líp
Když večer usínám

S nadějí že svět se bude točit
A slunce na něj smát
Že už nebude pro co skočit
Že už nebudu sám.

Už nebaví mě věřit těm lžím
Snášet to každodenní zklamání
Už nám sílu dál jít
Po poušti osamění