Žalobníčci

Žalovala líska větru v ořeší
Že ji pro noc chladnou žití netěší
Žalovala voda listu na břehu
Že je jí prý líto toho příběhu.

Žalovala žluna příkrým břehům skal
Dívku že tu kdysi chlapec polaskal
Žalovala skála kol kolem dokola
Že ho pak ta dívka míti nechtěla.

Žalovalo trní rybě pod vodu
Že ho v noci ruší rykot pochodu
Žalovala tráva skrze šustot plev
Že jí její zemi znečišťuje krev.

Žalovaly šípky v rudém kabátě
Že tu byly dívky lačné po zlatě
Žalovaly hroby podle šedých skal
Že tu kdysi chlapec dívku polaskal.

Žalovaly hvězdy o lidské samotě
Žalovala réva vinouc se po plotě
Žalovala tráva, žaloval si brav
Vojáci že prý tu podupali trav.

Žalovalo v koutě bídné klokočí
Že prý už té dívce slzy nestačí
Žalovaly suché květy vedle vrat
Ten, co se nevrátí, ten že ji měl rád.