Smuteční pochod zasněženým údolím
Sněhové vločky,
jako tóny živé melodie,
snášejí se k zemi,
a poté hned roztají,
na teplé dětské ručce.
Všechny jsou jiné,
žádná není stejná.
Ty tóny provinilé,
bez označení, či jména.
Ta krása jedinčná,
na pohých pár vteřin.
Je-li vůbec skutečná,
pod přikrývkou, ze sněhových peřin.
Sněhové vločky, ladně snášejí se k zemi
a já pomáhám odklízet sníh.
Z příjezdové cesty, mého,
již dávno zesnulého přátelství...
..::Bezvýsledně::..
Přečteno 336x
Tipy 5
Poslední tipující: fuu, Duhová, Lenie
Komentáře (1)
Komentujících (1)