Sonet na večer Dušiček (2. listopadu 2008)

Vzpomínky zesnulých,
v den jejich památky…
jen nevěřícný vzdych,
jak starostlivé matky.

Dvě svíčky zapálím:
za mrtvý život náš
a pravdu nezvěstnou.

Za budoucnost ne, ne;
i když už také není.
I když se z místa hneme,
v nás se nic nezmění.

Ptám se: Kde to vlastně dlím?
V sobě, nebo jsem už Váš?
Vím jen, že pluji tmou...