Labutěnko, mám zoufale málo času, ale k Tvým básním se vždy rád vracím. Jsou takové lidské... :-))
07.11.2008 07:22:00 | poustevník Jirka
Je tam veliká pokora určtě ovlivněná prostředím,ve kterém pracuješ...i já s pokorou :ST
05.11.2008 22:05:00 | Holis
...začínáš být v té poezii čím dál více být smutnější a přesvědčiv+ější , cítím v tom záchvěvy tvé duše a srdíčka ...Jsi to ty a to tu báseň staví na úroveň něčeho , co se podobá té nejčistší lásce , jenže ta láska je promísena s bolestí ....Moc krásná Jirka
04.11.2008 20:06:00 | kavec
Krásné leč hodně bolavé, nastavuji dlaně a čekám ...
04.11.2008 11:28:00 | JaniHani
V jizvách na dlani
budí se svítání
V korunách stromů
mizí bol
Zní srdeční
chór
03.11.2008 21:08:00 | labuť
Ti plačící andělé mě dojali *pláč*
Andělé klamou, ačkoli nejdříve plnou pusinku slibů mají - zrádci, jako všichni ostatní. Škoda, já naivně si myslela, že tak nevinní jsou...
03.11.2008 18:20:00 | 0-0
V radosti utopit
slzy
Do dlaní vdechnout
tepla zář
A v koutku tiché duše
otevřít
nebeský
snář
03.11.2008 17:31:00 | labuť
S bohatstvím v duši
srdcem na dlani
a úsměvem na rtech
..není bohatšího
člověka..
03.11.2008 16:58:00 | labuť
ST! za obsah, krásný obsah, leč bolavý. Konec je hodně silný, tak moc citlivý. Chjojky :´o(
03.11.2008 13:24:00 | NikitaNikaT.
smutna... nekdy si rikam, ze kdybych byla chlap, tak tolik sramu na dusi nemam..
usmej se Labutenko...
03.11.2008 09:59:00 | saddova