Zrcadla

Slzy se houpou v nekonečném odlesku tvých očí.
Kladou si otázku tolikrát položenou
Kdy všechno špatné a kruté utrepní skončí

Slzy jako nádherné perličky narazí o zem
to když se v tvých očích už neudrží a samovolně spadnou

Rozmazané linky pod očima kazí krásu tvojí tváře
zrcadla jsi považovala za strašné lháře
to nekonečný stres smutek a samota zpusobila
že v zrcadle jsi se nepoznala

zatneš všechny zuby a pevně sevřeš pěsti
Brzo příjde tvoje oprávněné štěstí
Jen přečkat mraky co se nad tebou šíří
a nenávist kolem sebe nemilosrdně výří

Však jednou budeš moci říci:" jsem štastná"
A na tohle budeš vzpomínat jako na špatný sen
opět budeš dívka tolik krásná
Jenž žije s nadšením každičký den