Beznaděj...

Srdíčko mě bolí,
nejvíc ze všech lidí.
Už nevím jak dál,
jak pomoci ti mám.
Proč nevidíš bolest mou,
co v srdci mám,
a žal, který z očí hledí dál.
Nevidíš tvář co steskem uvadá,
steskem po dívce veselé,
která dietou mění tělo své.
Mě zoufalství ovládá,
a beznaděj přepadá.
Protože nevím jak pomoci ti mám,
tak nechci žít už dál.
tělo moje umírá,
moje duše vzpomíná.
Už nepomůže mi nikdo,
nade mnou je černo.
Mraky se stahují,
žiletky mé zápěstí řezají.
Žíli tak tenké jsou,
žiletkou studenou nepohrdnou.