Jen "já"...

Tíživý pocit, když vidíš jak se to děje,
u srdce to cítíš... umírá naděje?

A slzy do očí by tekly rády,
ale žádná tak daleko nedorazí,
otáčím se ke všemu zády,
jen ať mi tam nože vrazí..

Je to tak tíživý pocit,
když nadechnout se jde stěží,
těžko se dá slovy popsat,
o co přesně běží..

Když něco uvnitř, dokáže celého svírat,
a ústa vyprahlá němě otvírát..
Pro nádech, který nechceš přijmout,
světe div se, že chci do klidu spočinout.

Rouhám se? ...Lehko se vám soudí,
vám snad tolik smutku žilami neproudí.

Však uznávám, že dokud člověk žije,
tak, že všechno může, stačí když chce.

Ale kdo z vás mi řekne, že je tohle nějaký život?

Vysměji se mu stejně, jak se vysmívám sobě.