Koupání v kopřivách

Koupeš se v kopřivách
dřív než dospěješ.
Bez varování, nezabráníš.
Nekrvácí popálené tělo,
však pláče tvá duše, důvěřivá.

A druhé tam házíš,
neb to tě naučili:
Co činí oni tobě,
čiň i ty jim!
Modlitba před usnutím.

Lži, jak kopřivy.
Nepálí tě na jazyku,
když mrskáš jimi ostatní,
přes obnaženou jejich duši?
Tvrdě se platí za důvěru.

Zadušené výkřiky,
nosí za noci
na uhel černí havrani,
bez křídel, bez hlasu,
jako pravdu bez života.

Umřela už pradávno
a nic ji nevzkřísí.
Na našich rukách
tlí jejího těla zbytky,
jen červi s ní hýbou.
Nepravé náznaky života.

Tak dál budeme se koupat
nazí ve vodách z kopřiv.
Neboť není moc,
co by zabránila.
Snad jednou neutopí
se v kopřivách celý svět…