V zahradách lidí
kde všichni jsou jakoby bez pohybu
se krasně bloudí
v odpoledním ohybu
Všichni stojí
jakoby zmoženi tím spěchem
přesto se ženou za zapadajícim sluncem
Vrážím do klíčů
co natahují stroje
kolečka a pérka
aby bily sdrce
a nakonec vlastne i to moje...