Chlapec, co držel kalamář

Do skrytu stínu
Schovajíc svou tvář
Skrývaje zármutek
Chlapec, co držel kalamář

Psal černou tuží
Slova, co ho tíží
Nedbajíc na to,
Že noc se blíží

Jen lampa a měsíc
Na pomoc svítí
Všemu, co ztratilo hlas
A dalo volnost vůni kvítí

Jeho srdce touhu mělo
Hluboko až na dno ukrylo
Tam čekaje zůstala
Dokud naděje nevzplála