Zimní samota

Nocí se loudám hustě sněží
zamnou mlčky stopy leží.
Šlapu si cestu nevím kam.
Možná je vse jen klam.
Velkou něhu mé srdce skrývá
prstem ji do sněhu vrývá.

Na ruce mi vločky planou
z ruky mi pak rychle zkanou.
V hvězdičky lepí se řasy
toužím po lasce masy.

Vločky zpletli mi vlasy
Kdo rozpustí tyhle ty krasy?
Sníh odpoví mlčky chladem.
Prý neví proč stojím ladem.