Znovu, znovu a dál..

Znovu, znovu a dál,
maluji obrázky,
na nichž jsi král
s úsměvem na tváři,
však v rouše přetvářky.

Stojím tam na rohu
Tvých pravých pocitů,
odhalit nemohu
tu pravou z cest,
maj´ tolik zákrutů.

Víš, Ty můj vysněný,
pojď, ruku mi podej,
vím, že nejsi tak nevinný,
tak mi dál nelži,
pravdu mi vydej.

Z očí do očí,
/Prý je mám krásné/
z očí do očí,
ty denodenně mi lžeš
a já skládám básně.