Úzkost

Anotace: Toto jsem napsla, když kolem mě bylo klubko neustále nespokojených lidí.

Neslyšíš žádný ách,
kam přijdeš nadáváš
a na svých hodinách
půlnoc přečkáváš.

Kolem tebe velký nic,
na zemi zlatý klíč,
na krku ostrý břit,
pro mě ho nevidíš.

Necítíš už čerstvý vzduch,
neznáš ten slunce svit,
pro tebe jsem jen duch,
neznámý světadiv.

Půlnoc už odbyla,
na tváři slzička,
náhle si procitla,
to úzkost tě zabila!