Vážná hudba

Voda, hmm mně se nelíbí,
mělo by se držet,
když se něco přislíbí,
jinak to bude mrzet.

Něco se mi do rtu zahryzlo,
něco docela ostrého,
zajímavý, slz ze mě vyhrklo,
a hned mi je to vzalo.

Nechápu, kam se tak rychle poděly,
vlastně se ptám, jestli tam byly?

Asi ne.

Cítím chuť krve, chutná mi jinak,
vlastně všechno chutná tak...
Nějak ... JINAK.

Je to chuť? Asi ne?

Retrospektiva dokáže ve chvíli oslepit,
kde je do hajzlu to lepidlo?
Musím najít ten tmel, jímž srdce lepit.
kam se sakra podělo...

Ale pozor, au to bolí, ty střepy zdají se být ostré.