Neklop oči

nad naší duší
černé mraky
plné smutku
bez šance úniku

polapily nás oba
zahalily svou mocí
která
je
temnější
než světlo...
.
.
.
má duše
tiše
prosí
.
.
.
ať se ta bolest utiší
.
.
bolest v nás pramenící
zármutek klíčící
stesk nevzdávající
/svůj
boj/
.
.
.
... tak neklop oči
.
....před světem...

Copyright © 2008,Caracol