Ráno

Dívám se dívám nikdo kolem mě není,
snad neupadla má duše do hlubokého zapomnění.
Každý má splín a ukládá své těžké ruce v klín,
ruce slzy pokryté...
Kdepak je to krásné ráno ukryté,
co zlaté paprsky pohladí duši, usuší slzy
a náruč svou nám poskytne.
Ráno, co lásku touhu i žal nabídneš
kdepak jsi kdepak?
Ráno pod smutkem ukryté...