čas

City mé,
na skřipec
uvázal čas,
učený to mistr
katovský,

chvilkami
bez Tebe,
prolévá duši mou
olovem žhavým,

aby umlčel
sténání mé,
snaží se
minutou přítomnosti Tvé,
tolik ostrou..
..
vyříznout
dar řeči mojí,

na kole věčnosti,
tyčí
z promarněného okamžiku,
každý úd
těla zemdleného
na tisíc kusů drtí,

však
i kdyby poslední vteřina
mi zbývala,
umírá se mi krásně..

..vždyt poslední myšlenka
tančí ve Tvém něžném obětí...