Bezsebebezmoc (nevyčítavá.)

Fialové biče na moje nitro
rvou kusy masa hluboko
pod kůží

Chtělo by se věřit tomu
že nechceš ublížit
to však znáš

Když dělí nás směšná vzdálenost
ji nezvládnu svou chatrnou silou překlenout
a tak dřepím tiše v koutě
a
ve vlasech mi krev dělá strup
jak vrazil jsem zoufalstvím mockrát do zdi
aby přejala mé trápení

A ty někde bloumáš, je noční město tvá Opava
cizí pohledy na sobě jak ruce chtivé
v zádech mou bezmoc máš

A pak nocí jen Dvě Slova
blesknou tmou rudostříbrnou kosou olova
a já chtěl bych být všude
tak dobře dojdi, lásko. Sestro. Přelude?