Hvězdy nad hlavou (we memory)

Bylo to zvláštní.. vidět tu bolest vepsanou v cizích očích, slyšet vyprávět jakej byl, jak se usmíval na celej svět a že si to nezasloužil. Říkala to, co já před lety..
*Neříkám, že si to někdo zaslouží, ale proč zrovna on? Jen se na svět smát a každýmu vždycky vyšel vstříc*

***HVĚZDY NAD PRAHOU
ZPÍVAJ PÍSEŇ HOUPAVOU
NOC SE BLÍŽÍ
ALE NENÍ TU ČEHO SE BÁT
NA CHODNÍKY PADNUL STÍN
DĚTI ŠLY SPÁT DO PEŘIN
DOBROU NOC A HEZKÝ SNY
I MY PŮJDEME SPÁT***

Nezbývá, než pokorně sklonit hlavu a doufat, doufat v to něco, co může být. Nebo to překousnout, ale jde to vůbec? Jde to hodit za hlavu? Poklámám si ty samé otázky jako už tisíckrát dřív. Nemůžu si pomoct. A ona.. přepadla ji hysterie, to znám, a ty její slova *Nemůžu myslet na nic jiného, každej den jsme spolu chodili na pivčo... chybí mi to, chybím mi on*

***POVÍDEJ, PŘEHÁNĚJ, VYPRÁVĚJ, CO BY SI RÁD
VŠECHNY PŘÁNÍ, CO TĚ JEN VE SNU NAPADNOU
POVÍDEJ, PŘEHÁNĚJ, COKOLI MŮŽEŠ SI PŘÁT
A TVÝ PŘÁNÍ SE TI VYPLNÍ NAJEDNOU***

Mám nějakou melancholickou náladu a nevím co s ní. Drží mě ve svém sevření, co nadělám? Možná z ní ani nechci. Trošku mě to děsí. Abych to vysvětlila, nechci se pustit mojí minulosti, protože je mi až moc drahá, nechci to všechno ztratit. A také se bojím toho, co bude, protože to mi nikdo neřekne.
*Co bude když tu není? Jak jsi to dokázala zvládnout? Já už teď nemůžu*

***HVĚZDY NAD HLAVOU
ZPÍVAJ PÍSEŇ HOUPAVOU
OČI SE KLÍŽÍ
A JÁ BYCH TI PŘÁL
AŤ KE HVĚZDÁM DOLETÍ
TY TVÝ PŘÁNÍ TŘÍLETÝ, AŤ TI VYDRŽÍ
A TÍM LÍP, ČÍM DÁL***

Věřím, že všechny ty přání doletí, všem, co někoho ztratili tak jako já, všem, co mají v hlavě vzpomínky na někoho úžasného, kdo odešel. Jsme na tom všichni stejně, byť se může zdát že ne. Všichni o samotě vzpomínáme.

***A TY SE MĚ NAJEDNOU PTÁŠ, JAKÝ SNY, TY, TATI MÁŠ
NAJEDNOU SE NĚJAK NEMŮŽU ROZPOMENOUT
VÍŠ, JÁ TI NEODPOVÍM, ALE JEDINÝ, CO VLASTNĚ VÍM
VŠECHNY JSEM ZAPOMNĚL JEN A JEN SVOJÍ VINOU***

Říkám si, proč tohle píšu? Proč to už konečně nenechám být? Jenže ono to nejde, snažila jsem se, možná málo, možná ne, je to ve mě ukrytý a bude. Ani už sny nemáme, protože nečekáme, že by mohli vyjít, kdybychom snad nějaký měli - v něco doufali.

***POVÍDEJ, PŘEHÁNĚJ, VYPRÁVĚJ, CO BY SI RÁD
VŠECHNY PŘÁNÍ, CO TĚ JEN VE SNU NAPADNOU
POVÍDEJ, PŘEHÁNĚJ, COKOLI MŮŽEŠ SI PŘÁT
A TVÝ PŘÁNÍ SE TI VYPLNÍ NAJEDNOU,
POVÍDEJ, PŘEHÁNĚJ, VYPRÁVĚJ, CO BY SI RÁD
VŠECHNY PŘÁNÍ, CO TĚ JEN VE SNU NAPADNOU
POVÍDEJ, PŘEHÁNĚJ, COKOLI MŮŽEŠ SI PŘÁT
A TVÝ PŘÁNÍ SE TI VYPLNÍ NAJEDNOU,
A TVÝ PŘÁNÍ SE TI VYPLNÍ NAJEDNOU,
A TVÝ PŘÁNÍ SE TI VYPLNÍ NAJEDNOU...

ZÍTRA JE TAKY DEN
PŘEJU TI JEN TEN NEJKRÁSNĚJŠÍ SEN…***

**********
Přiznávám, lhala jsem, není to báseň, když nepočítám ten text, mimochodem
"Chinaski - hvězdy nad hlavou" http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/chinaski/hvezdy-nad-hlavou-67591
Tento text je vůbec poslední, co Pavel Grohman napsal před svou smrtí. Krásný text, plný naděje.

..

..

..

Někdy je potřeba přivřít oči a uznat, že máme šanci přežít.