Když....

Smutné prázdné ulice
tvoří tvé hranice
tvůj a jejich svět
pár lživých vět
které už dál slyšet nechceš
bolest s sebou stále vlečeš
nacházíš pouhé neporozumění
nad majetek pro ně není

Když stojíš nad propastí
když nekřičíš slastí
když už nechceš dál zůstávat
když nevíš proč neskákat
když veškeré věci ubližují
a lidé tě ukřižují
on jediný podrží

Z posledních sil
křičíš o pomoc
měníš si cíl
životem je noc
už žádná esa v rukávu
co teď příjde za ránu
mnohé nejde uhlídat
blízké vidíš umírat
celý svět se hroutí do klína
zůstáváš čistě nevinná

Nač slzy ještě skrývat
nač láskou plýtvat
z osobnosti je pouhý stín
ze srdce jen šedý splín
zdá se, že končí cesta tvá
byla více než zlá
růže trny ukázala
svůj život jen prohrávala