vy
zbloudilci na kamenech
bezzubí pěšáci
vy
chodci po horkém laně
třesoucí se strachem
vy
labužníci citů
rozsypaných po chodnících v parku
lamači drahokamů
trhači nehtů
strůjci krve pukají
ty
jež dalekosáhlou řečí svou
prospěchu v sobě utěšíš
nakreslíš ruku stokrát
neb by jednou hýbala se...
za prašnými bránami
se ozývá vzdech
táhlý tenounký pláč
láskyplným obřadem
se brání člověk jediný
mečící zvíře
nad propastí