Sám a sám

Sám a sám

Anotace: zase na mě jednou padla deprese horší než jindy... tak jsem se z ní zase vypsal...

Nikdo mě nemá rád,
nikdo o mě nestojí.
Smutek dostal zlatý řád,
některé rány ani čas nezhojí.

Temnotou sám kupředu,
za krokem krok skrz trní samoty,
bez světla však jít nesvedu,
můj svět upadl do slepé němoty.

Nesvítí slunce nade mnou,
myšlenky na smrt jsou mi v patách,
všechny pocity mne snad brzy rozervou,
andělé temnot na mě mají zátah.

Duše mne bolí
jak rána posypaná solí.
V srdci jen smutek
prej naděje neumírá,
ale skutek utek.

Právě přetekla má míra.
A z jámy pekel stoupá síra.
Kdo vykope mi nyní hrob,
když na mě síly temna mají lov?
Autor Johny Styx, 11.01.2009
Přečteno 315x
Tipy 6
Poslední tipující: angelicek, Fiserka, Kubino 2, Kristine Clary-Aldringen, kikis
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

mno taky to na mě kdysi padalo dokonce i ob den... ale jakoo mě to přešlo:-D našla sem si lepší zábavu a začla hračičkovat a blbinkovat a depka se zastaví možná tak jednou do půl roku...

18.01.2009 09:44:00 | angelicek

líbí

Páni, pěkně napsaný :) ...deprese tě snad už ale přešla ;)

11.01.2009 22:20:00 | Fiserka

líbí

Pěkná...Deprese jsou hodně inspirující. Tady to je vidět krásně názorně. Hlavně když brzy utečou :-)

11.01.2009 19:23:00 | kikis

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel