Naděje 2

Vše spí i já už usínám
Vše spí, tak světla zhasínám
V dáli slyším štěkot psa
A hvězdy zdobí nebesa.

Hodiny půlnoc odbíjí
A ty jdeš nocí, závějí
Už i půlnoc pominula
Když jsem tě ve snu uviděla.

Kráčel jsi závějí daleko za městem
Kráčel jsi noční tmou snad někam za světlem
Kráčel jsi a za tebou zůstaly šlépěje
Kráčel jsi a za tebou kráčela naděje.

Potichu, tak abys ji neslyšel
Pomalu, tak abys ji neviděl
Opatrně našlapujíc do tvých šlépějí
Po vločkách poslala za tebou – naději.

Naděje tě obejmula mocnými pažemi
Tak silně až skončil jsi v bolestech na zemi
A naděje v tvé duši najednou ožila
A naděje po těle rychle se rozlila.

Nadějí zářily v tvých očích jiskřičky
Naděje spláchla všechny hořké slzičky
Nadějí ožilo, co bylo ztracené
Naděje scelila, co bylo zlomené.

S nadějí vstal jsi a vydal ses zpět
S nadějí vydal ses dobýt zpět svět.
...
Jakmile ráno ze snu se probudím
pospíším otevřít naději ke dveřím.