Cestou hrátek

Cestou hrátek, světel a stínů,
v třpitu sněhobílí a hvězd,
ves jež zžírá mě hnilobou svou,
zahaluje mě rouchem svým,
já křičím, kopu a drásám
nic jen mých sil, rozpárat se nedá,
je to rakovina, je to děs,
je to zpěv ďábelských výšin,
je to slast mých hříchů,
je to zvěrstvo lidí,
je to válka Mírů,
jsem to já,
cestou jdu dál, sám.

Les pln mýtů, pastí a skřeků,
cesty traktorů, bagrů a tanků,
nahlodávajíc přirozenost samu,
jenž objíma mě v střed světa,
lesa a mých snů,
milovat, veřit a snít,
fialový motýl krásy 'slanec,
louky chtíč, lesů žal a nářk,
k obzoru hvězd, pomož mi hned,
měsíc vášní, ležím zády tady,
tam, přesto sám.