Duše

Zase mam ty těžké chvíle,
kdy mam v duši zmatek.
Jak jsem plný elánu,
tak proutkem jako když mávnu.
Ten pocit je tu zas.

Zas ta vidina,
že nemam nikde zastání,
to mi optimismus vážně nepřináší.

Jak jinak popsat pocit který prožívám,
s obavou se vám vyzpovídám.
Chybí mi jedno malé pohlazení,
také víra,
že mi někdo věří.

Jsem snad již takový,
že svět se ode mě odvrátí?
Nebo snad čekám na tu pravou chvíli,
kdy ti řeknu,
postůj chvíli.

Přesto věřím okamžik se stane
a můj smutek ustane.