Anděli

Učím se žít
bez tvých křídel
každý můj krůček
je po střepu bolesti.

Utekl jsi, anděli
a já to chápu
vždyť stejně jako ty
spadla jsem na zem.

Teď už mě nezachrání
zachranné perutě
ani modlitby kolem
dokola omýlané.

Nechal jsi mě samotnou
anděli, ale já vím proč
to ze strachu, že
stáhnu tě opět s sebou.

Odpouštím a stále prosím
vrať se a vzlítneme
spolu ke hvězdám
nebo padnem
do černého prachu.

Jen spolu v objetí
potřebuji tvá křídla
dříve tak silná
že mohla nás oba nést.

Já vím, že se jednou
vrátíš ke mně zpět
můj anděli, poletíme
a zapomenem na tento svět.

Jen nenechávej mě
už nikdy samotnou
můj anděli!

/Jsi tam??/