Ptáš se.... ale odpovím?

Ptáš se proč zavírám před tebou dveře,
ptáš se proč mlčím a tebe nevnímám.
Ptáš se proč nespokojená sem se sebou
a ptáš se proč slzy na tváři mám.

Divíš se, když nechci říct co stalo se dál,
divíš se, když hraju na tebe, že se mám skvěle.
Divíš se, kam zmizel úsměv co na tváři mě hřál
a divíš se, že už nezdravím tě tak vřele.

Na všechno já odpověď mám,
na vše odpověděť vím.
Na vše ti ale stejnou odpověď dám,
na vše ti stejně odpovím.

Prostě jen neumím ti to říct,
jednoduše se musíš asi pořád ptát.
Snad ti třeba jednou dopovím
všechno co tě kdy bude zajímat.