Trpká chuť minulosti (Přítomnosti? Budoucnosti?)

I.
Těžko nevzpomenout si
na časy minulé
zaseté v duši
v rudých jizvách
stále bolících

//Koukám do plamenů a něco mi to připomíná. Snad teplo přátelství a lásky a tu chuť starých časů. Palčivou, bolestnou chuť.//

II.
Tak zase končí
další zvláštní rok
"Co přines?" ptám se
Nedokážu odpovědět
bez nostalgie

//Těžko vůbec mluvit bez značného množství ironie. Nikdo neposlouchá. Není co říct. Tak radši polykám slova co bych snad chtěla říct a utápím se v tichu. Pro jistotu.//

III.
Nechat se unášet
uvnitř víru
alkoholu a nadějí
v nové časy
co třeba nastanou

//Mává to se mnou jak s plamínkem v krbu. Nevyzpytatelně. Vzpomínám a to moc bolí.//

IV.
Nechci se ptát života
"Co a za kolik"
Vždyť náhody jsou!
*kurvy*
za který člověk draze zaplatí

//Nečekaně jak na autodromu, objevují se a zase mizí. Nechci je znát.//

V.
Pozoruji hvězdy
na noční obloze
a jen mi to připomíná
ten proklatej den
v březnu

//Jeden z těch, co mě zničili a dostali dolů. Ty, co mě stáhli na kolena. Nemůžu nevzpomínat, co s tím? Pověz...!//

*Není to jako dřív. I když do dalšího roku mám naději. Momentálně. Nemám si na co stěžovat. Zvláštní, co všechno dokáže láska.*