Večerní

Sonety zvečera
opouští světy,
jimž ze slabin
teče horoucí prsť.
Sklenice vína
rozžehla svíce
a vosk kape
na špinavé prádlo.
Skrz mýdlo, jež cítím
z tebe každý den,
ti předávám tichý
vzkaz ze záhrobí.
Doufám,
že bych mohla
být tvou
zemí.