---tma---

V mém zlomeném srdci vyšla noc, tma.
Jdu z těla spícího - pryč, samotná.
Lidé si myslí: A kde svůj kout má...
A já mám v paměti - jen: je noc, tma.

Mrazivý vítr z cest odklízí suť.
Někde zní muzika, někde lpí chuť.
Větře, až do rána tu s námi buď,
odvaň mě, provaň mě, otevři hruď.

Světla jak šperky, jež vídá jen chrám,
noční list v ústech - i on je ten tam.
Svrhněte pouta dne, vždyť den je klam,
přátelé, pochopte, vám že se - zdám.

Nehoří tma lampou, svíčkou zbožnou.
Nespavé oči tmu i noc rozžnou.
Křikem setkání, křikem loučení.
Mlčky poraní tmu jak loučemi.

Už se upokoj. Klidu pro mě není.
Zase nepokoj. Tma se na mě cení.
Za nás modli se, milý, nebem pohni...
Nespavé srdce, stojíš tady v ohni.