Samota

Každý den na židli sedím
Moc dobře ten pocit znám,
Když do stropu hledím,
A cítím že jsem sám.

Tu prázdnotu kolem sebe,
Když je můj kamarád lahváč,
Když mě celé tělo zebe,
Zbývá už mi jen pláč.

Nechci takhle pokračovat dál,
Nechci s pivem sedět sám.
Chci být dívčí ideál.
A vyhnout se těmto úvahám.

Ale je to těžší než cokoliv na světě,
Těžší než samota má,
Těžší než říct miluji tě.
Těžší než se zdá.

Jak jen tohle prolomit,
Jak jen znovu vrátit slávu,
Jak na někoho promluvit,
Jak zase být v čele davu.

Kdybych tak znal odpověď,
Kdybych tak věděl jak na to,
Kdybych jen znal předpověď,
Kdybych… bylo by vše spjato.

Ale tady kdybych neplatí,
Tady každý jenom bere,
Tady mají jen ti bohatí,
A na ostatní se sere.