Ptáček

Narodil se ptáček,
maminka se starala,
po křídlech ho hladila,
na rukách ho chovala.

Jednoho dne ale ptáček,
už nechtěl žít svůj sen,
maminku tam nechal
a uletěl ven.

Toulal se a toulal,
nevěděl kam jít,
zůstal tedy blízko hnízda
a nechtěl už odejít.

Po pár letech strádání.
po pár letech pláče,
ptáček hledá souznění,
a tak lásku našel.

Ptáček se zas začal smát,
srdce ho radostí hřálo,
miloval svou lásku strašně moc,
ale jí to bylo málo.

Ona ho opustila,
ptáček sám teď pláče,
nikoho už nemá,
už radostí neskáče.

A tak ptáček skonal,
křidélka už nevzlétla,
nikdo na něho nemyslí,
jen tato báseň prokletá