Sny a slzy

Sedím se sklopenou hlavou,
po tváři slza mi teče..
V dáli hraje Abba,
nějaká píseň, myslím že
Winner Takes It All

Noc byla zase smutná,
ty sny mě tíží...

/kapka slzy spadla na papír,
krásně se vpila do řádků
a rozmazává mé
písmena/
Kde jsem to skončila?

Ano, sny..

Den co den, noc co noc,
jeden za druhým..
Kruté, smutné, děsivé

Po prvním probuzení nevidím,
po dalším dýchat nemůžu,
třetí se stane smrtí mou
a čtvrtý?
Na víc se už nezmůžu..

Každý večer uléhám s pocitem
"probudím se"?
Bojím se usnout,
a když usnu,
bojím se probudit

Mých slz na papíře
je tuším dostatek.
Číst už nedokážu
a ulehnout?
Prosím, ne...

Tak se ptám,
co dělat mám?