Šašek A Polosmytý Úsměv

Šašek uprostřed tmavé místnosti sedi
A na jeho tváří usměv zpola smytý
Jednou tváří směje se druho smutně hledí
Je představením jménem svět zbitý

Publikum, už na něj zapomělo dávno
On už znova se na jeviště nelíčí
Nesměje se a nehraje se mu už snadno
Ale bude hrát ikdyž usměv se zcela poničí

Šašek hledí do publika a hodil po něm cosi
Trošku do temného jeviště se zahledí
A vidí že všichmi diváci mají taky červené nosy
Oni však o nich zatím nevědí...