Jsem princezna labutí...
Jsem princezna labutí...
Anotace: Starý příběh v novém hávu vysypal jsem tu z rukávu, když na duši smutek sed', do placu ho dávám hned...
Jsem princezna labutí,
volátko mám nadutý,
bílé peří, v duši smutek,
jeden pták by z toho utek!
Jak nevěsta nosím šat,
paní noci, Tys můj kat!
Měsíc, co stříbrně září,
zvyšuje bledost mých tváří...
Dnes naposled vypluji,
protože Tě miluji!
/A do noci tesklivý
tichý labutí zpěv zní.../
Je to píseň poslední,
šíp Tvé zrady z hrudi ční,
srdce marnou láskou zmírá,
zbude tu jen labuť bílá,
které puklo srdce její!
Rackové se tiše smějí,
smrt se vkradla pod víčka,
vánek čechrá peříčka...
volátko mám nadutý,
bílé peří, v duši smutek,
jeden pták by z toho utek!
Jak nevěsta nosím šat,
paní noci, Tys můj kat!
Měsíc, co stříbrně září,
zvyšuje bledost mých tváří...
Dnes naposled vypluji,
protože Tě miluji!
/A do noci tesklivý
tichý labutí zpěv zní.../
Je to píseň poslední,
šíp Tvé zrady z hrudi ční,
srdce marnou láskou zmírá,
zbude tu jen labuť bílá,
které puklo srdce její!
Rackové se tiše smějí,
smrt se vkradla pod víčka,
vánek čechrá peříčka...
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
nevěříš lidem, kozorohu,
jedinné, co udělati mohu,
do Tvého srdce poslat šíp,
a na dálku tě políbit...
10.03.2009 12:03:00 | nejsembásník
Labuť tu pěje tichou nocí
než k ránu zemře bez pomoci...
Kdo by jí taky pomáhal?
Každý dnes hýčká jen svůj žal!
;o(
09.03.2009 12:49:00 | Kozoroh 1
labuť tichou píseň zpívá
pár hodin ji ještě zbývá,
zrada totiž hrozně bolí,
sladká slůvka rány hojí
09.03.2009 06:38:00 | nejsembásník