odpust

kyrie, kyrie eleison
V uších mi duní,
v krku nevyřknuté slovo,
koutky úst mi
vniká do úst ten
jedovatý dech,
dech jak obrovský,
mrak nad továrnou,
továrnou na vzducholodě,
bloudících po obloze,
hledající hebké látky
pro svoje švadlenky
milé, malé čerstvě oblečené.
Dál jíst už nebudu
nebudu spát,
nebudu už myslet na ně,
ni i jeho,
nebudu myslet na tebe,
jež zavinil jsi můj život.
ten krutý se vzducholoděmi
těžkými,
na ten vzduch
až převelice těžkými…
kyrie, kyrie eleison, eleison, kyrie, kyrie, kyrie….