Smutek jménem osud a láska

Jsou dny nad kterýma lámeš hlavičku,
odejít do lesíka a pár sklamaných srdíček vyrýt na rozpadlou lavičku.

Sluníčko svítí do tvých zádíček,šouráš nohama v rosou prolité travičce,
v kořenech stromů usadil se pár šedivých myšiček,osud jse najednou ocitnul v malé kuličce.

Padající listí do tvých uplakaných dlaní,
podzim klepe na dveře a snim i partnerovo lhaní.

Proč jen proč musí človíček ronit kapičky z očiček,
zimní mráz zpálil pár lásky i žlutoučké předčasné vrásky kočiček.

A je tu jaro sněženky raší smutek jménem láska,
skřivánci skřivánkují osud jménem sázka.

Léto vytrhne cit ze srdce jako traktor kořeny mohutného stromu,
vezme s sebou to co nikdo,upřímnost k tomu.