Ty, pirátsky ukraden

Dvě různé duše oháknuté
v jednom těle
jdoucí pod svitem nočních lamp
usmívají se na sebe směle

rukou v ruce chladnou mlhou
v srdcích oheň plane jim
nejsou deštěm ani duhou
(asi ji teď políbím...)

kolem jen stíny nočních
putování
mrznoucí doteky polibků
hvězdy se sklání

tápajíc kudy kam
s andělskými perutěmi
Prý půjde každý sám...
bez sebe

Milostné objetí za rohem
paneláku
loučení v dojetí
Mám tě....

- Podrazáku!

S ní se tu objímáš
a mě se štítíš?
S ní loučíš se v slzách
se mnou s kamenným úsměvem?

Tak si táhněte k čertu!

Srdce mi stéká
po stěnách
paneláků

Fasáda sídliště zrudla...
v okamžiku
kdy ona
je tvá modla!

Sténám
rezne mi zrak

- Z naší lásky zbyl už jen vrak...

/A já jsem pokladem
potopeným
který v rozpadlou
kostru
krásného
se změnil../

Ty pirátsky ukraden...