Zklamala jsem ...

Střípky vzpomínek,
které stále házím do vody,
jsou jako vteřiny tikajících hodin,
nezastavitelného času.

Možná jsme jím znaveni,
možná se nám zabodává do tváří.

Slyšíš?
Ten nesnesitelný tón jakéhosi hlasu.

Kde se bere ten hlas?
Kde bere tu sílu mne oslovit?
- přemluvit, donutit -

Nevím,
musím zůstat němá a
>> Rudé krásce <<
věrná.

//* Vždyť jsem nespáchala nic zlého,
to jen bolest z mého srdce odchází... *//

Nejen duše v křeči zkroucená
strachem ze všeho
- ze sebe sama. -

.
.
---------
Nehledám lítost ani soucit, jen ... pochopení.