Mimo

Nevnímám, jak kolem plujou davy,
postávám tam úplně sám.
Přemítám, v dávnejch myšlenkách,
tiše tam umírám.

A srdce mě bolí.
Oči plní mi solí,
a..

Hledám stéblo, jen se přidržet,
života nádech,
květ, ke kterému přivoňet,
jak v dávných snech.

Den za dnem se takhle hroutí,
každá lítost rmoutí,
a každá další chvíle je navíc,
když zhasíná svíc.

Pod deštěm času.

Nevím kde sem,
snad je to jen sen,
jen oči zavřu,
a co hledám rázem najdu.