Konečná stanice

Zimním vlakem trousí se dech

na oknech šero a nehty ve zdech

Tvá ústa praská
jako když nad ohněm sušili mech...

Nejen hladem a žízní
ledově opilé oči nás trýzní

V zamrzlé řece Tvé já se topí

Netečný strojvůdce madla se chopí

Vezou nás..kdoví lásko kam

Z posledních sil já Boha se ptám

Klepe mi kdosi na rameno

Ne, nejedu sám

Vezou nás za prací

Vidíš? Ano...tam!