Nevadí

v závěti mi píše, že nemám právo
na jeho úsměv ležící na dně jámy
bolí to
souložila jsem s ním neboť jsem chtěla
aby mi patřil
ten úsměv
zachvívá se višeň v odporně páchnoucím větru
zrak mi padá na ptáka
přelétavého nad ní
nevadí
soumrak padá na nás dva
pod tou višní
krájená pohádka z trní
bolí
v zátylku cítím chvění
to možná už přišla ta chvíle
pro moje nářky
to už mi, opravdu, nevadí