Trošku pocitová

Lesknoucí se oči
sevřené rty
a pocity
co bodají
černá obloha
přes slunečno
stále černá

Dnes
jako dřív
kámen na plicích
a hlava
v jednom ohni
oči sklopený

Každý pohyb
malátný
a bolavý
energie mojí
požírač

Je jaro
zase
bez Tebe
tak sama
i když to tak není
tady někde
upadá moje snění

.

Kéž bych
mohla být
každou vteřinu
s mým
milovaným
Andreasem

Zahnat umí
všechen žal
a smích ten
kolem zní
tak samovolně

Jenom pohladí
a člověk
naději zas má

Zlehka políbí
a člověk už
není sám

Teď mi tu moc chybí =o/