Jak dlouho?

Vidíš se létat v obrazech zbytečnosti,
ta černá křídla chycena v železné pasti,
hledáš kousek souznění,
a v tom podivném opojení.

Falešném jak tvá vysněná představa světa.

Tam v modravém blankytu kde měsíc se ve vodách odráží,
kde trávy voní a ptáci nad hlavami krouží.
V objetí dva milenci leží.

Tam na sny se věří,
a spolu doufají,
jen láskou hoří,
nikdy se nezradí.

Ach..
Vdechni mi života,
než pohltí mě opar smrti,
řekni že sen se mi smí splnit,
nic není horší než má prázdnota,
jak dlouho se můžu bolestí plnit?